V listopadu je tradicí, že Horo kroužek Školního sportovního klubu vyjíždí do hor ukončit lezeckou sezónu tzv. „posledním slaněním“.

A tak i letos jsme v úterý 16.11. po škole vyrazili směr Staré Hamry na chatu Šikminu. Šikmina stojí na hřebenu ve výšce cca. 860 m n.m., proto cesta na chatu byla trošku časově náročnější. Nejdříve jsme odjeli autobusem do Starých Hamrů, abychom za svitu čelovek vyšlápli k chatě. Zde proběhlo „skupinové vaření“, noční „horo instruktáž“ – uzlování a slaňování schodů chaty a poté „volná zábava“.  Noc byla krátká nebo naopak dlouhá, kdo byl unaven odcházel na kutě. Kdo chtěl, „zabékal“ při kytaře, kterou rozehrál, jako v Polsku, Tomáš. Dorazil i nečekaný host večera Šimon, který zpestřil program i posílil dozor na skalách.

Čas budíčku v 7:30 byl na volný den „krutý“, ale nic se nedalo dělat. Dnešní program byl pestrý a času málo. Čekal nás přesun v „plné polní“ na skály Sulov na Bílém Kříži. Příjemná procházka, při které bylo některým naposledy teplo, byla za námi. Přivázali jsme lano na skálu a hurá dolů. Teorie naučená na chatě v teplíčku však byla trošku jiná než realita na skále. Pohled do hlubin 12 m propasti nejdříve nahnal strach. Odhodlání však bylo veliké. Jako první se do slanění pustil Šimon a jakmile ostatní viděli, že je v pohodě, postupně nastoupili: Jonáš, Verča, Kamila, Adam, Andrea, Viliam, Anička, Kača, Marek, Tomáš a Matěj.

Slanění jsme ve zdraví všichni přežili a v odpoledních hodinách jsme vystopili ve FM, tak ahooooj na další akci. Za Horo kroužek Daniel Svoboda a David Březovják.

Poslední slanění
Logo MSK