Školní řád

Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Školní řád je zpracován zejména na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Žák se dobrovolným rozhodnutím ke studiu na gymnáziu zavazuje řádně chodit do školy, osvojovat si znalosti a dovednosti stanovené učebními osnovami a školním vzdělávacím programem a plnit všechny povinnosti stanovené tímto školním řádem.

Žák je zodpovědný za svoje studijní výsledky a chování ve škole a na mimoškolních akcích pořádaných školou.

Všechna práva žáků naší školy vyplývají z Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o právech dítěte. Práva přísluší každému žáku bez jakéhokoliv rozlišování podle rasy, barvy pleti, pohlaví, zdravotního stavu, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Žáci mají právo:

1. na vzdělávání a školské služby, na účast ve výuce podle rozvrhu hodin,
2. na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
3. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající věku a stupni vývoje,
4. na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, nedbalým zacházením, sociálně patologickými jevy,
5. na informace a poradenské služby v záležitostech týkajících se vzdělávání. Poradenskou pomoc jsou povinni poskytnout pedagogové školy, třídní učitel, výchovný poradce a metodik prevence.
6. volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí,
7. zakládat v rámci školy samosprávné orgány studentů, volit a být do nich voleb, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,
8. na svobodu myšlení a náboženství,
9. na ochranu před všemi formami sexuálního zneužívání a před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami.

Práva podle písmene b), c), e), f) mají také zákonní zástupci nezletilých žáků.

Na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání mají právo v případě zletilých žáků také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost.

Žáci jsou po celou dobu studia povinni:

1. včas docházet do školy, být řádně připraveni a vybaveni potřebnými pomůckami na vyučování,
2. dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni na začátku roku nebo v jeho průběhu,
3. plnit pokyny pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy vydaných v souladu s právními předpisy a školním řádem,
4. respektovat normy společenského chování, chovat se zdvořile ke spolužákům, ke všem pracovníkům i návštěvníkům školy, tyto zdravit při setkání,
5. předcházet negativním jevům ve svém okolí (např. kriminalita, vandalství, šikana apod.), v případě kontaktu s uvedenými jevy o nich informovat učitele,
6. pomáhat slabším a zdravotně znevýhodněným spolužákům,
7. být ve škole vhodně upraven a oblečen, přezouvat se,
8. šetřit školní zařízení a ostatní majetek školy, hospodárně zacházet se zapůjčenými učebními pomůckami, udržovat v pořádku své místo v učebně, pomáhat při udržování čistoty a pořádku ve všech prostorách školy,
9. být ve své učebně nejpozději 5 minut před začátkem vyučování; opakované pozdní příchody budou kázeňsky postihovány,
10. při zazvonění na vyučovací hodinu být připraveni na výuku v učebně,
11. během vyučovací hodiny mít vypnutý mobilní telefon uschovaný v tašce,
12. oznámit v kanceláři zástupců ředitele, že se příslušný vyučující nedostavil do třídy do 5 minut po začátku hodiny; tuto povinnost mají žáci vykonávající službu,
13. při účasti na akcích, které organizuje škola, dodržovat ustanovení školního řádu,
14. v případě úrazu, ztráty nebo krádeže neprodleně informovat vyučujícího, popř. učitele vykonávajícího dozor.

Zletilí žáci jsou dále povinni:

1. informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh jejich vzdělávání,
2. dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
3. oznamovat škole údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.

Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni:

1. zajistit, aby žák docházel řádně do školy,
2. na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
3. informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
4. dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
5. oznamovat škole údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích.

Všem žákům je zakázáno:

1. svévolně opustit budovu školy během vyučování,
2. pobývat v šatnách během vyučovací hodiny a o přestávkách,
3. vyklánět se z oken, sedět v nich, ohrožovat chodce házením předmětů,
4. kouřit v areálu školy a jejím okolí a při všech akcích pořádaných školou,
5. přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou věci nesouvisející s výukou,
6. používat vlastní elektrické spotřebiče (např. nabíječky na mobil, dobíjet notebooky apod.),
7. nosit do školy bez vážného důvodu větší peněžní částky a cenné předměty,
8. používat nepovolené pomůcky, napovídat při zkoušení, opisovat atd. Žák nepodvádí. Vyhýbání se zkoušení bude posuzováno jako přestupek proti školnímu řádu.
9. stahovat práce z internetu a vydávat je za své; plagiátorství bude považováno za závažné porušení školního řádu,
10. narušovat průběh vyučovacích hodin (přicházet pozdě, používat mobilní telefony, jíst, žvýkat apod.),
11. pořizovat v době vyučování audiovizuální záznamy bez souhlasu učitele,
12. vylepovat plakáty a nálepky v prostorách školy.

1. Všem žákům je zakázáno:
   1. kouřit v prostorách školy a jejím okolí a na akcích pořádaných školou,
   2. přinášet do školy nebo na akce organizované školou alkoholické nápoje a jiné škodlivé látky nebo je požívat ve škole nebo při akcích pořádaných školou,
   3. v prostorách školy a na akcích pořádaných školou užívat návykové látky a jakkoli s nimi manipulovat (přinášet, nabízet, zprostředkovávat, prodávat, opatřovat, přechovávat apod.). Nedodržení a porušení pravidel v oblasti užívání návykových látek bude považováno za závažné porušení školního řádu a bude podle toho posuzováno. Toto neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanovený zdravotnickým zařízením.
2. Žák, který byl svědkem násilného jednání, šikany nebo jiného ponižujícího jednání (rasismus, brutalita, vandalismus), sdělí tuto skutečnost třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy. Oznámení může proběhnout také písemně anonymním způsobem.
3. Ve škole není povolena činnost politických stran a politických hnutí, ani jejich propagace. Ve škole není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, a reklama a prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj žáků nebo přímo ohrožujících nebo poškozujících životní.
4. V případě podezření může ředitel školy prostřednictvím pověřené osoby provést u žáka orientační dechovou zkoušku na ovlivnění alkoholem.

1. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a účastní se povinných, volitelných i nepovinných předmětů, které si zvolil.
2. Žák je povinen sledovat změny v rozvrhu a řídit se jimi.
3. Zákonný zástupce nezletilého žáka, zletilý žák nebo jeho rodič je povinen doložit důvody nepřítomnosti ve vyučování nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka telefonickým hovorem s třídním učitelem, eventuelně se sekretářkou školy. Žák je povinen předložit omluvenku třídnímu učiteli nebo jeho zástupci první den po návratu do školy.
4. Přesáhne-li nepřítomnost nezletilého žáka tři dny školního vyučování, může škola požadovat předložení lékařského potvrzení, a to pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem. U zletilých žáků musí být absence doložena lékařským potvrzením vždy.
5. Absence zletilého žáka z rodinných důvodů bude omluvena, bude-li prokazatelně doplněna písemným souhlasným vyjádřením rodičů.
6. Neomluvenou nepřítomnost nepřesahující 10 vyučovacích hodin řeší se zákonným zástupcem nebo se zletilým žákem třídní učitel, přesáhne-li počet neomluvené absence hranici 10 hodin, pak svolává ředitel školy výchovnou komisi.
7. Přesáhne-li neomluvená absence 25 vyučovacích hodin, zašle bezodkladně ředitel školy oznámení o pokračujícím záškoláctví příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu.
8. Neomluvená absence je považována za závažné porušení školního řádu.
9. V případě nepřítomnosti z jiných důvodů než nemoci je třeba předem písemně požádat třídního učitele o uvolnění z vyučování. Jestliže je nepřítomnost delší než 2 vyučovací dny, zasílá se předem písemná žádost řediteli školy prostřednictvím třídního učitele. O žádosti rozhodne ředitel školy po zvážení studijních výsledků a chování žáka. Vyučující není povinen omluvit žákovu nepřipravenost na vyučování, pokud byl žák omluven na vlastní žádost.
10. Pokud se žák potřebuje nečekaně omluvit z vyučování v jeho průběhu, požádá o souhlas třídního učitele nebo jeho zástupce. Žáka, který neukončil povinnou školní docházku, si v takovém případě převezme ve škole zákonný zástupce. Pokud je odchod v průběhu vyučování plánovaný, musí být podložený písemným vyjádřením zákonného zástupce.
11. Onemocní-li žák nakažlivou chorobou, oznámí to zletilý žák nebo zákonní zástupci nezletilého žáka ihned řediteli školy.
12. Na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonných zástupců nezletilého žáka doložené lékařským potvrzením může být žák částečně nebo zcela uvolněn z tělesné výchovy.

1. Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného doručení řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je písemný souhlas zákonného zástupce. Žák přestává být žákem gymnázia dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.
2. Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní vyučování po dobu nejméně pěti vyučovacích dnů a jeho neúčast ve vyučování není omluvena, vyzve ředitel školy na základě podnětu třídního učitele písemně žáka, a je-li nezletilý, zákonného zástupce žáka, aby neprodleně předložil důvod žákovy nepřítomnosti. Zároveň upozorní žáka, že jinak bude posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Jestliže do deseti dnů od doručení výzvy žák na gymnázium nenastoupí nebo nedoloží důvod své nepřítomnosti, posuzuje se, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.

1. Vyučování začíná 1. vyučovací hodinou v 8.00 hodin, výjimečně nultou hodinou v 7.05 hodin. Vyučování probíhá podle časového rozvržení hodin:
   8.00 – 8.45
   8.50 – 9.35
   9.45 – 10.30
   10.50 – 11.35
   11.45 – 12.30
   12.40 – 13.25
   13.30 – 14.15
2. Žáci musí být na první vyučovací hodinu ve třídě nebo před uzavřenou učebnou nejpozději 5 minut před zahájením vyučování. Příchod na vyučování do 15 minut po jeho zahájení se považuje za pozdní příchod, pozdější příchod jako absence. Opožděné příchody budou posuzovány a trestány jako porušování školního řádu. Pokud začíná vyučování v jinou vyučovací hodinu, postupuje se obdobně.
3. Žáci nesmějí během vyučování opustit třídu bez svolení vyučujícího, budovu školy bez svolení třídního či jeho zástupce a to ani o přestávkách.
4. Určení služby ve třídách a její povinnosti jsou v pravomoci třídního učitele.
5. Úřední hodiny pro žáky na sekretariátu školy jsou v průběhu týdne stanoveny: 7:00 – 8:00, 10:30 – 12:00, 12:30-14:00 hodin
6. Pro vydávání obědů ve školní jídelně je určena doba od 12:30 do 14:45 hodin.
7. V době hlavních a vedlejších prázdnin je provoz školy omezen.

1. Všichni žáci jsou povinni seznámit se s tímto řádem a řídit se jím v plném rozsahu při vyučování a při všech činnostech organizovaných školou.
2. Součástí školního řádu jsou pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
3. Tento řád nabývá účinnost dne 1. 9. 2010.

Ve Frýdku-Místku dne 27.8.2010

Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou součástí Školního řádu Gymnázia Petra Bezruče, Frýdek-Místek, příspěvková organizace a jsou zpracována v souladu se zákonem 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon), v souladu s vyhláškou MŠMT ČR č.13/2005 Sb. O středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatořích, ve znění pozdějších předpisů. Týkají se hodnocení a klasifikace výsledků vzdělávání ve vyučovacích předmětech, v chování, klasifikace celkového prospěchu žáků, ukládání výchovných opatření, postupu do vyššího ročníku, individuálního vzdělávacího plánu a komisionálního zkoušení.

1. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. Uskutečňuje se klasifikace průběžná a souhrnná. Při určování stupně prospěchu na konci klasifikačního období se stupeň prospěchu neurčuje na základě průměru z průběžné klasifikace za příslušné období.
2. Cílem hodnocení a klasifikace žáka je vytvořit přehled hodnocení jedince složený z výsledků vzdělávání žáka v jeho vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Zjištěné výsledky poskytují zpětnou vazbu na probíhající proces vzdělávání a umožňují jeho stálé zlepšování.
3. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků musí být jednoznačné a srozumitelné, věcné a odborně správné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné a doložitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii.
4. Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou vychází z míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů, ze vzdělávacích a osobnostních předpokladů a věku žáka.
5. Celkové hodnocení žáka se stanovuje na konci každého pololetí. Každé pololetí vydává škola žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.
6. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl (§69 odst. 5 zák. č. 561/2004 Sb.).
7. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín. Hodnocení žáka za druhé pololetí musí být ukončeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl (§69 odst. 6 zák. č. 561/2004 Sb.).
8. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální (§ 69 odst. 7 zák. č. 561/2004 Sb.).
9. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku (§69 odst. 8 zák. č 561/2004 Sb.).
10. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka (§69 odst. 9 zák. č. 561/2004 Sb.).

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných vyučovacích předmětech se hodnotí těmito stupni prospěchu:
   
   1. 1 – výborný
   2. 2 – chvalitebný
   3. 3 – dobrý
   4. 4 – dostatečný
   5. 5 – nedostatečný

   Kritéria stupňů klasifikace výsledků vzdělávání ve vyučovacích předmětech:

   
   

   Stupeň 1 (výborný)

   Žák je schopen samostatně a bez chyb řešit zadané úkoly, dokáže samostatně ze získaných vědomostí vytvářet nové názory a hypotézy, správně používá učební pomůcky a přístroje, zadané práce odevzdává v termínu a bez chyb.

   Stupeň 2 (chvalitebný)

   Žák je schopen s drobnými nedostatky ale bez vážnějších chyb řešit zadané úkoly, dokáže s dopomocí učitele ze získaných vědomostí vytvářet nové názory a hypotézy, správně používá učební pomůcky a přístroje, zadané práce odevzdává v termínu a bez podstatných chyb.

   Stupeň 3 (dobrý)

   Žák je schopen řešit zadané úkoly s drobnými chybami a závažnějšími nedostatky, dokáže s nápovědou učitele reprodukovat získané vědomosti, správně používá učební pomůcky a přístroje, zadané práce odevzdává v termínu s menšími chybami.

   Stupeň 4 (dostatečný)

   Žák řeší zadané úkoly s vážnými nedostatky a občasnými podstatnými chybami, nápověda učitele je při formulování a řešení problému zásadní, správně používá učební pomůcky a přístroje, zadané práce odevzdává v termínu s vážnými nedostatky nebo po stanoveném termínu bez podstatných chyb.

   Stupeň 5 (nedostatečný)

   Žák není schopen řešit úlohu ani s nápovědou učitele, jeho písemné práce vykazují chyby zásadního charakteru nebo nejsou odevzdané ve stanoveném termínu, nedokáže správně používat pomůcky a přístroje.

2. Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen (a)“.
3. Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn (a)“.
4. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
   1. Prospěl (a) s vyznamenáním
   2. Prospěl (a)
   3. Neprospěl (a)
   4. Nehodnocen (a)

   Žák prospěl s vyznamenáním,

   není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.

   Žák prospěl,

   není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.

   Žák neprospěl,

   je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí.

   Žák je nehodnocen,

   pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výsledků vzdělávání a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
   1. sledováním práce žáka, jeho výkonů, aktivity a připravenosti na vyučování,
   2. různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické aj.),
   3. hodnocením zadané školní nebo domácí práce,
   4. analýzou výsledků různých činností žáka (referáty, samostatné práce, zpracování a prezentace projektů, seminární a laboratorních prací apod.),
   5. podle potřeby konzultacemi s ostatními učiteli, případně s pracovníky školského poradenského zařízení, výchovným poradcem školy.
2. Na začátku každého klasifikačního období oznámí vyučující klasifikační požadavky nutné k řádnému zakončení daného předmětu. Tyto požadavky jsou projednány a schváleny příslušnou předmětovou komisí.
3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů apod. Po ústním zkoušení, které provádí zásadně před kolektivem třídy nebo v předem určených situacích (komisionální zkoušení), oznámí učitel výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznámí žákovi nejpozději do 10 pracovních dnů. Slohové práce opraví do 15 pracovních dnů.
4. Žákovi, který se ze závažných důvodů neúčastní sportovního kurzu, exkurze nebo jiné školní akce, která je součástí výuky ŠVP, mohou příslušné předmětové komise stanovit náhradní požadavky, jejichž splnění je nutným předpokladem k ukončení klasifikace daného předmětu.

Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

1. koná-li opravné zkoušky,
2. požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o komisionální přezkoumání z důvodů pochybnosti o správnosti hodnocení,
3. nařídí-li ředitel školy komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení.

Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

Pokud je absence žáka v daném předmětu vyšší než 20 %, může vyučující navrhnout doplnění klasifikace zkouškou zahrnující učivo celého klasifikačního období. Zkoušení provádí vyučující daného předmětu v dohodnutém termínu jedním z uvedených způsobů:

1. v rámci vyučovací hodiny před třídou,
2. za přítomnosti dalšího vyučujícího příbuzného předmětu a třídního učitele.

Výsledná známka je dána známkou z této zkoušky a ze známek, které žák získal v průběhu klasifikačního období.

1. Chování žáka se hodnotí stupni hodnocení:
   1. 1 – velmi dobré
   2. 2 – uspokojivé
   3. 3 – neuspokojivé
2. Kritéria stupňů klasifikace chování:

   Stupeň 1 (velmi dobré)

   Žák dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení daná školním řádem, málo závažných přestupků se dopouští sporadicky, své chyby si uvědomuje a snaží se je napravit.

   Stupeň 2 (uspokojivé)

   Chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování nebo s ustanoveními školního řádu, přestupků se dopouští opakovaně, ohrožuje bezpečnost a zdraví své nebo jiných osob.

   Stupeň 3 (neuspokojivé)

   Chování žáka je neslučitelné s pravidly slušného chování nebo s ustanoveními školního řádu, zásadně ohrožuje bezpečnost a zdraví své či jiných osob, záměrně narušuje vzdělávací činnost školy.

1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy a další kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.
2. Žák může být oceněn za příkladné chování, za statečný čin nebo jiné mimořádné skutky způsoby pochvaly:
   1. pochvala třídního učitele – uděluje třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na návrh ostatních vyučujících,
   2. pochvala ředitele školy – uděluje ředitel školy na základě vlastního rozhodnutí nebo na podnět jiné právnické či fyzické osoby za mimořádný projev lidskosti, občanské iniciativy nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti porušení žákovi uložit:
   1. napomenutí třídního učitele,
   2. důtku třídního učitele,
   3. důtku ředitele školy.
4. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.
5. Důtku ředitele školy lze žákovi nižšího stupně gymnázia uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
6. Udělení pochvaly a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenávají do dokumentace školy.
7. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, může ředitel rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.
8. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem.
9. O podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvu měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
10. Vymezení postupu při udělení kázeňských opatření a podávání návrhů na změnu klasifikačního stupně z chování při:
    1. pozdních příchodech na vyučování:
       
       5
       6 - 10
       11 - 15
       16 - 20
       21 a více
       napomenutí třídního učitele
       důtka třídního učitele
       důtka ředitele školy
       chování klasifikováno stupněm 2
       chování klasifikováno stupněm 3
       
    2. neomluvená absence ve vyučování:
       
       1 – 4 vyučovací hodiny
       5 – 9 vyučovacích hodin
       10 – 15 vyučovacích hodin
       16 – 20 vyučovacích hodin
       nad 20 vyučovacích hodin
       důtka třídního učitele
       důtka ředitele školy
       chování klasifikováno stupněm 2
       chování klasifikováno stupněm 3
       podmíněné vyloučení (žáci vyššího gymnázia);
       v případě žáků nižšího gymnázia je postupováno v souladu s platnou legislativou.
       

    Výše uvedená čísla jsou vztažena na jedno klasifikační období (pololetí). Při podávání návrhů výchovných opatření, jejich udělování a při provádění změn v klasifikaci chování bude kromě uvedených zásad uplatňován individuální přístup k žákovi i k posouzení konkrétní situace.

1. Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo mimořádným nadáním na žádost zákonného zástupce a zletilému žákovi na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.
2. V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.
3. Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán se stává součástí dokumentace žáka.

Ve Frýdku-Místku dne 27.8.2010