Gymnázium od vzniku po r.1918
Koncem září 1894 zaslal Vincenc Procházka, pozdější 1.předseda Matice místecké, Ústřední matici školské v Praze žádost o založení české školy. Dopis byl podepsán četnými místeckými občany.
Ústřední matice školská odpověděla dopisem z 6.11.1894,že z finančních důvodů nemůže založit a udržovat střední školu ,ale doporučila ,aby se konaly přípravy ,a to založením zvláštní matice.Koncem listopadu byl zvolen přípravný výbor a ten se v prosinci 1894,nebo v lednu 1895-přesné datum není archivně doloženo-rozhodl založit spolek Matici místeckou. Příslušná žádost byla odeslána 1.1.1895.
Stanovy Matice místecké byly schváleny koncem května. V té době jí byl na Gymnázium vybrán 10 401 zlatý. Výnosem ze dne 2.8.1895 č.16904 povolilo c.k.ministerstvo kultury a vyučování a zřízení soukromého nižšího gymnázia v Místku s vyučovací řečí českou.
Dne 14.8.1895 uzavřela Matice místecká s Ústřední maticí školskou v Praze smlouvu, podle které se Ústřední matice školská zavázala poskytovat roční subvenci 1 000 zlatých na každou nově zřízenou třídu českého gymnázia, ponechala si právo ustavování učitelského sboru převzala vrchní správu vyučovatelskou a vychovatelskou. Matici místecké připadla péče o hospodářskou stránku ústavu a jeho vydržování.
Výbor Ústřední matice školské svěřil rozhodnutím ze dne 22.8.1895 správu ústavu Karlu Nebuškovi, profesoru c.k. českého vyššího gymnázia v Kroměříži, a jmenoval další členy sboru. Zápis ke studiu na gymnázium a přijímací zkoušky byly vykonány 14.,16.a 17.září 1895. Přihlášeno bylo 79 uchazečů, z nich 6 bylo zamítnuto pro nedostatečnou znalost jazyka českého a počtů. školní rok byl slavnostně zahájen 19.9.1895 a v pátek 20.září 1895 v osm hodin ráno se začalo vyučovat ve dvou třídách 64 žáků ve věku od 11do 15 let.
Třídy gymnázia byly provizorně umístěny v budově Zimní hospodářské školy v Místku. V roce 1895 bylo rovněž založeno Družstvo pro vystavění Národního domu v Místku. Protože gymnázium nemělo vlastní místnosti, rozhodlo se Družstvo, že postaví budovu, která bude zpočátku sloužit i pro účely gymnázia. 11. listopadu 1896 se tedy ústav přestěhoval do předního traktu budovy Národního domu. Stavba vlastní budovy se zdržela téměř tříletým jednáním o pozemek, a tak slavnost položení základního kamene se konala až 9.dubna 1899, ale již 15.října byla budova na Palackého ulici slavnostně dokončena. Měla 9 učeben, z toho jednu odbornou fyzikální síň, kabinety, knihovnu a další místnosti potřebné pro gymnázium. Byla vybavena i parním ústředním topením. Vyučování začalo 7.12.1899
Na žádost Matice místecké a Ústřední matice školské v Praze svolilo ministerstvo kultury a vyučování ve Vídni, aby bylo místecké gymnázium postupným zařizováním vyšších tříd rozšířeno na úplné vyšší gymnázium s vyučovací řečí českou.
První zkoušky dospělosti proběhly ve šk.roce 1902/03 a přihlásilo se k nim 34 žáků. Písemné zkoušky 25-29.5.1903 se konaly z jazyka českého, matematiky, jazyka latinského, řeckého a jazyka německého.Po ústních zkouškách 23.-27.6.,k nimž bylo připuštěno 32 studentů, byli 4 uznáni za dospělé s vyznamenáním, 21 za prostě dospělého, šesti byla povolena oprava z jednoho předmětu a 1 byl reprobován za rok.
Od roku 1902 usilovala Matice místecká o postátnění gymnázia.5.9.1905 bylo rozhodnutím císaře Františka Josefa I. dáno svolení, aby ústav byl převzat do státní správy, a to od 1.září 1905 provizorně a od 1.ledna 1906 definitivně. Z českého soukromého gymnázia matičního se stalo české státní gymnázium. Protože však převzetí do státní správy bylo podmíněno tím, že Matice místecká odevzdá budovu včetně učebních pomůcek a zařízení do vlastnictví státu, a protože v té době byl na budově dluh, byla budova převzata do státní správy až o mnoho let později.
Počínaje šk.rokem 1909/10 začala na žádost občanů města a učitelského sboru postupná přeměna ústavu v osmitřídní reálné gymnázium.
Ve šk.roce 1908/09 začala na gymnáziu studovat první dívka. Školu však navštěvovala za zvláštních podmínek: O přestávce nesměla pobývat ve třídě – vstupovala do ní a odcházela zároveň s vyučujícím. Přestávky trávila v chodbičce ředitelny. Zkoušky dělala semestrálně. Poprvé se dívka zúčastnila zkoušek dospělosti ve šk. roce 1910/11.
Dne 27.7.1911 byl vydán výnos o studiu privatistek. Podle tohoto výnosu rozhodovala o připuštění privatistek ke studiu Zemská školní rada. Počet privatistek však nesměl přesáhnout 10% z celkového počtu žáků ve třídě. Ve šk. roce 1918/19 již dívky navštěvovaly školu jako veřejné žákyně. Na místeckém gymnáziu v tomto roce studovalo 37 žákyň.
Období 1. světové války
Válečná léta ústav změnila. 28.11.1914 byla škola přeměněna ve vojenskou nemocnici. Vyučování bylo přerušeno a mohlo být obnoveno, až když se ředitelství podařilo získat 4 místnosti v Národním domě. 4 třídy se učily dopoledne, další 4 odpoledne. Po přemístění nemocnice do Haliče v dubnu 1915 se škola vrátila do staré budovy, ale již 17. 11. byla podruhé obsazena vojskem, a to až do počátku července 1918. Vedení školy opět muselo hledat náhradní prostory pro výuku. Učilo se v budově měšťanské školy, v Národním domě, dokonce v prázdných pokojích bytu ředitele měšťanské školy S. Ptáčka. I přes všechny potíže se vyučovalo všem, dokonce i nepovinným předmětům.
V pamětech školy se střídají zápisy o předčasných maturitách, o odvodech učitelů i žáků, o zraněních, o sbírkách na Červený kříž, o válečných půjčkách. Do roku 1918 prošlo bojištěm 1. světové války 50 žáků školy. Pět z nich se už nevrátilo.
Gymnázium po r. 1918
Počáteční období první republiky znamenalo pro místecké gymnázium dobu nového rozmachu. Uplatnění demokratických zásad a odstranění církevního vlivu znamenalo obrat k lepšímu v životě školy. Optimisticky působil též všeobecný pocit uspokojení a jisté hrdosti z nabytí státní nezávislosti. Zvýšila se aktivita žáků, a to nejen v oblasti výuky, která se uskutečňovala podle nových učebních osnov, ale i v kulturním životě města. Jako příklad této aktivity je možno uvést vznik studentské samosprávy, zřízení školní čítárny, kterou založili a sami spravovali studenti dvou nejvyžších tříd, studentská divadelní představení, pořádaná poprvé v r. 1920. Výtěžek majálesu v r. 1921 činil více něž 10 a půl tisíce Kč a byl věnován gymnáziálnímu podpůrnému fondu.
V poválečných letech rozmachu ústavu se zvýšila i kulturní činnost některých členů profesorského sboru, a to jak v životě spolkovém, tak i veřejném. Rozmach školy v prvním poválečném desetiletí byl ovlivněn i hospodářskými a společenskými změnami kraje. Ubývá žáků v německých školách a naopak se zvažuje počet žáků ve školách českých. Provoz německého gymnázia byl pro malý počet studentů ukončen.
Ale poválečný růst gymnázia přinesl s sebou také vážný problém - nedostatek učebního prostoru. Budova nevyhovovala svému účelu již od doby, kdy byl ústav přeměněn v osmitřídní reálné gymnázium ( od šk. roku 1909/10). V roce 1935 byla budova gymnázia převedena z vlastnictví Matice místecké do vlastnictví československého státu. V roce 1935 oslavily Matice místecká a státní čsl. reálné gymnázium v Místku 40. výročí svého založení.
Více než 40letý úspěšný rozvoj místeckého gymnázia byl nepříznivě ovlivněn politickými událostmi roku 1938 a léty německé okupace.
Po mnichovském diktátu
1. září 1938 byl zahájen školní rok, který znamenal počátek pochmurné historie za německé okupace. Vyučování bylo přerušeno za mobilizace československé armády (24.-29. září) a budova byla zabrána. Po připojení části Těšínska k Polsku a Příborska a Opavska k Německu přišlo počátkem října na gymnázium 240 žáků z těchto oblastí. Situaci poněkud vylepšilo prozatímní a nouzové převedení českého reálného gymnázia z Českého Těšína do Frýdku.
Na konci šk. roku 1938/39 a během prázdnin odešlo do německých škol 14 žáků, pouze jeden z nich udával němčinu jako řeč mateřskou. Zdálo se, že škola byla zbavena německého vlivu, avšak několik jedinců, kteří měli podávat zprávy místnímu německému vedení a gestapu, ve škole zůstalo. Školní rok 1939/40 byl zahájen až 11 září, vyučovalo se v 19 třídách, z nichž 9 bylo roztroušeno po celém městě. 30. září musel odejít do nucené výslužby ředitel Antonín Graupner, správou byl pověřen prof. Jan Plocek. Brzy poté došlo ke spojení frýdeckého a místeckého gymnázia a vznikl tak obrovský ústav o 27 třídách. Protože to znamenalo posílení českých pozic v Místku, hledali místní Němci příležitost, jak gymnázium zlikvidovat. Už v listopadu 1940 byly ve škole nalezeny podvržené protiněmecké letáky a objevovaly se znovu přes mnohá opatření ze strany vedení školy. 7. října 1941 bylo gymnázium přepadeno příslušníky ostravského gestapa a místních útvarů SS a SA. Zatímní správce Jan Plocek, 29 profesorů a 3 oktaváni byli zatčeni, odvlečeni do Ostravy a později do Kounicových kolejí do Brna. Dne 16.10. byli zatčeni zbývající profesoři a všech 69 oktavánů. Přestože všechna obvinění byla nepravdivá a zatčení byli propuštěni, vyučování nebylo obnoveno a v březnu 1942 bylo místecké gymnázium úředně uzavřeno. Profesoři byli přeloženi na jiné školy po celé Moravě. Žáci mladší 14 let mohli přestoupit pouze na měšťanskou školu, starší žáci byli vyloučeni ze studia na všech vyšších školách a dáni k dispozici pracovnímu úřadu.
Gymnázium po roce 1945
Po osvobození města v prvních květnových dnech roku 1945 byly neprodleně zahájeny kroky k znovuotevření gymnázia. Prof. Plockovi, funkcionářům MNV, profesorům i studentům se podařilo v několika dnech vyklidit budovu, zabranou za války okresním úřadem, a opatřit nejnutnější inventář, a tak už 17. května mohlo být zahájeno vyučování v 5 nejvyšších třídách. 21.5. 1945 bylo místecké gymnázium otevřeno oficiálně a slavnostně; o tři dny později se začalo vyučovat ve všech 14 třídách.
Na základě výnosu ministerstva školství a osvěty o odčinění křivd studentů mohli být nejen někdejší oktaváni, ale i septimáni sextáni a kvintáni zařazeni hned do nejvyššího ročníku a po tříměsíčním vyučování obdrželi maturitní vysvědčení bez maturitní zkoušky. Proto došlo na místeckém gymnáziu k situaci v jeho historii zcela ojedinělé: Z 300 jeho žáků bylo vytvořeno 9 tříd podle ročníků, ve kterých byli studenti v době uzavření školy. Po krátké intenzivní výuce téměř všichni obdrželi maturitní vysvědčení.
Zákon z dubna 1953 o školské soustavě ovlivnil i podobu střední školy ve Frýdku-Místku. Dosavadní 4leté gymnázium se sloučilo s národní a střední školou v Piskorově ulici (dnešní ulice Čs. armády) v jedenáctiletou střední školu a od roku 1954 sídlí v její budově. Ředitelem nově vzniklé jedenáctiletky, při které byla rovněž zařízena večerní škola pro pracující, byl jmenován Alfons Matěj.
Budova na Piskorově ulici byla ve velmi špatném stavu. Chybělo základní vybavení učeben, nevyhovovalo plynové a vodovodní vedení ani elektroinstalace.
Situace byla o to těžší, že místecké gymnázium bylo v té době jedinou jedenáctiletkou v okrese. I když ve školním roce 1957-58 byla zřízena samostatná JSŠ ve Frýdku, ve stejném roce byl do místecké školy přemístěn poslední ročník zrušené pedagogické školy v Novém Jíčíně. V roce 1958 tedy na zdejší škole maturovaly 4 třídy denní jedenáctiletky, 1 třída studia pro pracující a 2 třídy pedagogické školy.
Až do roku 1967 využívala 7 místností školní budovy 6. ZDŠ. Jen provizorně mohly být vybudovány alespoň některé odborné učebny, jejichž potřeba vystala zejména po roce 1962, kdy došlo k částečné specializaci studia na směr matematicko – fyzikální a biologicko – chemický, později na směr humanitní a přírodovědný. I přes stoupající počet tříd ztroskotaly snahy jak o vybudování nové školní budovy, tak o navrácení bývalé budovy gymnázia na Palackého ulici.
Nová školská reforma z roku 1960 přeměnila dosavadní jedenáctiletku na střední všeobecně vzdělávací školu, při které byla v Místku stále škola pro pracující a dočasně také i 1 třída dvouletého kurzu vojáků z povolání pro přípravu k externí maturitní zkoušce.
V roce 1968 došlo k další podstatné změně v systému středních škol, a to k obnovení 4letého gymnázia. Škola od té doby nese znovu název Gymnázium Petra Bezruče, budova gymnázia zůstala na ulici Čs. armády.
V roce 1975 se stal ředitelem školy Miroslav Vojáček. Za jeho vedení byla škola od r. 1976 budována v akci ,,Z“ přístavba, uvedena do provozu v r.1978. Škola tak získala nové učebny a šatny pro studenty, moderní tělocvičnu a hřiště. V nově zřízeném parčíku před školou byl odhalen pomník P. Bezručovi , který stával původně před okresní lidovou knihovnou.
Od začátku osmdesátých let se gymnázium začalo připravovat na přechod k nové koncepci výuky, jejímž hlavním cílem bylo zavedení technických předmětů do výuky. Základy odborné přípravy se od roku 1984 – 85 staly předmětem maturitním, nejprve volitelným k alternaci s matematikou, později dokonce třetím povinným maturitním předmětem. Aby bylo možné vyučovat tyto technické předměty, převzala škola od SZTŠ budovu dětského domova a vybudovala tam odborné učebny.
V r. 1986 se ředitelem gymnázia stal profesor Vladimír Hrnčíř.
Gymnázium po roce 1989
V přelomovém školním roce 1989/90 fungovalo gymnázium jako čtyřletá střední škola s pěti třídami v ročníku. Výuka probíhala ve stávající budově na ulici ČSA 517 a také v budově na ulici ČSA 481. Třídy gymnázia měly v předlistopadovém období v porovnání s dnešní dobou značně vysoké stavy studentů.
Model maturitní zkoušky, který platil a byl používán po dobu dalších dvaceti let, byl vytvořen a zaveden do praxe ve školním roce 1987/88. Oproti stavu z osmdesátých let došlo k několika změnám. Především se jednalo o zrušení jednotného zadávání témat písemných prací maturitních zkoušek v celé ČSSR. Témata začala být vybírána ředitelem školy z návrhů připravených předmětovými komisemi. Další změnou byla povinnost vykonat maturitní zkoušku z matematiky pouze pro studenty matematicko-fyzikálních tříd. Tento systém maturity byl ještě korigován zrušením písemné zkoušky z cizího jazyka a v této podobě existoval a fungoval od roku 1989 až do současnosti.
Školní rok 1989/90 přinesl v životě školy značné změny. Novým ředitelem gymnázia se stal pan Bohumír Kocich. Významnou změnou bylo odpolitizování školního života a výuky. Týká se to zejména organizací spjatých s totalitním režimem – ZO KSČ, organizace SSM. Dochází ke zrušení kurzů branné výchovy a výuky předmětů v rámci základů odborné přípravy (ZOP). ZOP představovaly snahu o výrazně technickou orientaci výuky na gymnáziích v předlistopadovém socialistickém Československu. Další změnou v životě školy bylo ukončení tzv. letních brigád studentů školy – zejména v zemědělství, lesním hospodářství, „směny Národní fronty“.
Po zrušení technického zaměření jednotlivých tříd v ročníku zůstalo v první polovině 90. let matematicko-fyzikální zaměření A- třídy, objevují se i humanitní E-třídy. Od poloviny 90. let je již zaměření všech tříd všeobecné.
Přelomové se jeví z dnešního pohledu i první přijímací zkoušky na jaře roku 1990. Na základě rozhodnutí MŠMT bylo přijato 127 uchazečů bez přijímacích zkoušek. V poměru přijatých dívek a chlapců byla zřejmá značná převaha dívek nad chlapci.
První polistopadové školní roky byly i ve znamení „splacení dluhu“ vůči výuce cizích jazyků i dalších humanitních oborů, například estetické výchovy. K jazyku anglickému, německému a ruskému přibyl jazyk španělský. Charakteristickým rysem výuky cizích jazyků na škole byla přítomnost značného počtu rodilých mluvčích – zahraničních lektorů převážně z anglo-saských zemí. Do života školy záhy vstoupily mezinárodní výměnné pobyty studentů organizované vyučujícími cizích jazyků. Průkopnickou akcí v tomto směru byl výměnný pobyt vedený profesorkami H. Štundovou a S. Teichmannovou v holandském Bewerwijku v dubnu roku 1992. Následovaly studijní zájezdy do Londýna, výměnné pobyty ve spolupráci se školou v dánském Vissenbjergu a od roku 2001 také s gymnáziem v německém Brettenu.
Roku 1993 zakládá škola Nadaci Gymnázia P. Bezruče, která si kladla za cíl modernizaci a rozvoj výchovně vzdělávacího procesu, rozvoj tělovýchovných aktivit a zájmových činností žáků školy.
V 90. letech navštěvovali školu zástupci českých vysokých škol v rámci své propagační činnosti mezi studenty. Procentuální podíl absolventů gymnázia přijatých ke studiu na VŠ se rok od roku zvyšoval. Zajímavých znakem té doby byl významný počet absolventů nastupujících po maturitě přímo do zaměstnání, který se však v průběhu 90 let začal výrazně snižovat.
Počínaje školním rokem 1992/93 začala přeměna místeckého gymnázia z gymnázia čtyřletého v gymnázium šestileté. K prvnímu termínu přijímacích zkoušek přišlo díky značnému zájmu o šestiletý cyklus studia 303 uchazečů, přijato mohlo být 54 žáků ve dvou třídách. Čtyřleté studium pokračovalo přijetím 80 uchazečů ve třech třídách. Postupná přeměna čtyřletého gymnázia v šestileté byla zakončena ve školním roce 1997/98 poslední maturitou čtvrtého ročníku.
Školní rok 1995-96 byl ve znamení oslav 100. výročí založení místeckého gymnázia. Součástí oslav byla slavnostní bohoslužba ve farním kostele sv. Jana a Pavla a školní akademie v Národním domě v Místku. K tomuto významnému výročí naší školy byl vydán almanach a pořízen videozáznam.
Mezi největší investiční akce 90. let ve škole patřila stavba studentského klubu, pořízení dvaceti osobních počítačů do učebny informatiky, zateplení tělocvičny a generální oprava ústředního topení. V souvislosti s dlouho odkládaným zavedením krajského územního členění českých zemí se roku 2001 stává zřizovatelem školy Moravskoslezský kraj.
Významným počinem v novodobé historii naší školy bylo realizování nástavby vstupního bloku školy v průběhu školního roku 2001/02. O její realizaci usilovalo vedení školy již od roku 1993. Uvedením přístavby do provozu skončilo využívání budovy na ulici ČSA 481. Tento objekt byl v rámci restituce vrácen bývalému majiteli. Postavením přístavby získala škola prostornou aulu, výtvarný ateliér a učebnu hudební výchovy, dvě učebny a laboratoř fyziky, kabinety matematiky a fyziky, dvě nové kmenové třídy, třetí učebnu cizích jazyků, školní knihovnu, archív a prostor bufetu se stoly, židlemi a okrasnou zelení. Naše škola tak dostala dnešní podobu.
Uvedením auly do provozu získala škola místo ke slavnostnímu předávání maturitních vysvědčení studentům 6. ročníku. Připomeňme, že v 90. letech plnil tuto funkci sál Základní umělecké školy v Místku.
Mezi další velké investiční akce patřilo položené nové palubovky ve velké tělocvičně roku 2004 a oprava střechy školy roku 2005, z posledních let rekonstrukce a oprava chemické laboratoře roku 2008 a rekonstrukce učeben IVT roku 2010.
Ke každému školnímu roku patřila účast studentů v řadě vědomostních a sportovních soutěžích. Studenti Gymnázia P. Bezruče dosáhli významných úspěchů v celostátních kolech a na mezinárodních přehlídkách. I když zde není možno vyjmenovat všechny, připomeňme z devadesátých let R. Foltýnovou a P. Kubalu v reprezentaci ČSFR v odbíjené. L. Meca výborně reprezentoval školu na chemické olympiádě a zúčastnil se mezinárodních kol pořádaných v Itálii, Číně a Norsku. Mezi další úspěšné studenty patřil v tomto období F. Konvička v programování a O. Vencálek v zeměpisných soutěžích. Řadu úspěchů získala škola ve sportovní gymnastice a v šachu.
V prvním desetiletí nového tisíciletí výborně reprezentoval školu V. Cviček v informatice a fyzikální olympiádě, kde postoupil do mezinárodního kola na indonéském ostrově Bali. V. Cviček spolu s M. Andělem a P. Kacířem reprezentovali naše gymnázium na celostátní úrovni v zeměpisných soutěžích. Skvělých výsledků dosáhl ve fyzikální olympiádě P. Motloch, účastník mezinárodního kola v íránském městě Isfahánu. Na celostátní úrovni reprezentovali školu R. Bužek v latině, S. Bruncko a P. Vnenk v zeměpisné olympiádě, V. Slovák v ruském jazyce. Stejně jako v devadesátých letech byli na sportovním poli velmi úspěšní gymnasté a šachisté.
K počátkům estetické výchovy na gymnáziu
Estetický výchova – hudební i výtvarná se vrátila na gymnázium po mnoha letech v roce 1990. Stalo se tak mimo jiné v důsledku celospolečenských změn. Po letech předchozích pokusů o zavedení odborností pro studenty gymnázia (strojírenství, zemědělství, apod.) se gymnázium vrátilo ke klasičtějšímu modelu a tyto „odborné“ předměty nahradila mj. estetická výchova.
Jelikož po dlouhá léta byla výtvarná výchova opomíjena, bylo třeba ji doslova oživit. V prvním roce jí byla vyčleněna poměrně nevlídná místnost, jedna z učeben v horním traktu budovy. Postupnými, drobnými krůčky se dařilo vybavit třídu základními výtvarnými nástroji, za přispění školního fondu byl pořízen tiskařský lis, základní vybavení pro grafiku, později malá keramická pec. Vlídnější tvář výuka získala přesunem do bývalé sborovny (dnes učebna V3).
Výtvarná sekce gymnázia se podílela na přípravě oslav 100. výročí školy instalací mnoho vzácných fotografií a dokumentů, jež se podařilo za cenného přispění pana ředitele Kocicha, starších kolegů i veřejnosti shromáždit. Díky myšlence uspořádat výstavu dokumentů k vývoji školy vyvstala potřeba vyrobit výstavní panely. Ty v pozměněné podobě dodnes umožňují prezentovat výtvarná dílka studentů. Výsledkem práce výtvarné sekce bylo i grafické řešení a výtvarná podoba almanachu vydaného ke stému výročí školy.
Dnes má estetická výchova výborné zázemí v nové přístavbě školy. Výtvarný ateliér a učebna hudební výchovy, kterými se škola může pyšnit, jsou výbornou základnou pro předměty, ve kterých studenti mohou získávat kvalitní výbavu do života v oblasti estetického vnímání.
